By apeiron

Nová Terasa 2020

Nová Terasahttps://www.facebook.com/apeironzs/

Deset let Terasy

Zní to téměř neuvěřitelně, ale terasa v letošním roce slaví desáté narozeniny. Deset let letní kultury v Polici, deset let nezapomenutelných zážitků. Dovolte jen krátké ohlédnutí za těmi nejvýraznějšími akcemi, které zůstali v mojí paměti.

Koncert Vladimíra Merty. Ještě na Terase Pellyho domů, v šeřícím se podvečeru. Asi nejsilněji se mi vybavuje fotografie Vladimíra Merty s osvícenou radnicí za jeho zády.

A další koncert. Iva Marešová se svými kolegy ukázala kolik neuvěřitelné síly se skrývá v jejím hlase. Ne nadarmo si je ke spolupráci vybral třeba Radim Hladík nebo Michal Pavlíček. Nebo skvělý koncert Trabandisty Jardy Svobody.

Nezapomenutelné filmy. Divoké historky Damiána Szifróna, Melancholia Larse von Triera, Andělský podíl Kena Loacha nebo Mládí Paola Sorrentina. A somzřejmě grotesky Charlie Chaplina se skvělým živým doprovodem klavíru, u kterého seděl Pavel Čapek.

Úžasné přednášky hostí, kteří nelenili a přijeli do Police. Jako první mě napadne dokonalý gentleman, pan profesor Jan Pirk a k němu potom skvělý propagátor vědy astrofyzik Jiří Grygar. Filosof Radim Kočnadrle nebo hledač duchovních cest Igor Chaun.

A samozřejmě výstavy výtvarníků. Od tisků Andy Warhola, přes malíře Igora Korpaczewského, který čtvrt století učil na pražské AVU, Matěje Lipavského nebo Jana Petrova; grafici Karel Demel a Jiří Slíva, sochař Petr Stibral, fotograf a horolezec Miroslav Šmíd, sochařka Veronika Psotková, grafiška Kateřina Černá, která přijela s kurátorkou sdružení Hollar Alenou Laufrovou a herečkou Činohry Národního divadla Táňou Medveckou.

Nová Terasa 2020

Desátý rok Terasy. Věříme, že i v tomto jubilejním roce dokážeme oslovit spoustu obyvatel Police nad Metují a okolí. Opět jsme připravili nabídku na celé léto, ze které si snad vybere každý.

Filmové projekce pod širým nebem budou v režii polických filmařů. Postupně se na Terase představí Martin Hrnčíř, Karol Pfeiffer a Miroslav Šolc. Nabídneme nejen pohled na Polici očima polických autorů, ale i pohled poličáků na svět kolem.

Koncert jsme naplánovali vzhledem ke kulatému výročí tak, že jsme oslovili naše přátelé, kteří už na terase vystoupili v samotných počátcích. V polovině prázdnin se budete moci přesvědčit, jak a kam se posunula tvorba podkrkonošské kapely Tlupa tlap a určitě k nepřehlédnutí bude, že se počet členů kapely opět rozrostl. A společně s nimi vystoupí sólově herečka z Divadla Ypsilon a podle jednoho z hudebních kritiků, nespoutaný živel Jana Šteflíčková. Její poslední tvorba se usazuje spíše v zádumčivých a často velice přemýšlivých hudebních variacích.

S přednáškou do Police přicestuje cestovatel a horolezec Jiří Horský. Jeho přednáška se jmenuje „Cesta kolem světa za 21 dní“. Druhou přednášku aktuálně stále řešíme a věříme, že pokud dopadne to, co máme předběžně domluveno, tak se opět bude o Polici a o terase mluvit v celém regionu. Tak nám držte palce 😊!

A na konec výstavy v Zeleném domečku. Jako každý rok se v Polici představí profesionální výrvatníci, kteří si už „vybojovali“ svoje místo v prostoru české výtvarné scény. Jako první bude vystavovat své grafiky a obrazy typograf nejznámější český typograf Rostislav Vaněk. Po něm se prostor Zeleného domečku stane místem prezentace díla sochařky Pauliny Skavové. Ta má mimo jiné „na svědomí“ sochu Rýbrcoula v Trutnově. A posledním z výtvarníků bude malíř Petr Gruber. Jeho tvorba vychází převážně z krajinomalby a jeho krajiny jsou lehce zasněné s častým záznamem nešetrného lidského zásahu…

Jistě se je na co těšit. A pro spolek Apeiron zase platí, že je na co navazovat. Věříme, že nabídla Nové Terasy dokáže oslovit široké spektrum návštěvníků a že se před Muzeem papírových modelů a v Zeleném domečku opět začneme scházet. Mottem spolku Apeiron je citát pana Karla Čapka: „Na světě nejsou nekrásnější věci, ale okamžiky“. A těch důležitých a krásných okamžiků nabízíme i pro léto 2020 snad dost. Tak se přijďte osobně přesvědčit.

Miroslav Šmíd a jeho filmy

V sobotu 20. července se v Polici nad Metují, v rámci Nové Terasy 2019, uskuteční promítání krátkých filmů horolezce, filmaře, fotografa a cestovatele Miroslava Šmída.
Miroslav Šmíd (1952 – 1993) patřil ve své době k nejlepším a nejuznávanějším horolezcům nejen tehdejšího Československa. Pověstné jsou hlavně jeho sólové výstupy a prvovýstupy po celém světě – v Adršpašských skalách, na Kavkaze (1983 sólo zimní výstup na Donguz Orun), v Pamíru (Štít Korženěvské, 1977) nebo třeba první sólový přelez legendární stěny El Capitanu v Yosemitech cestou Dihedral Wall, 1978). K nejtěžším bezesporu patří sólo prvovýstup západní stěnou Ama Dablam (1986).
20. července vzpomene Police nad Metují na svého rodáka a patriota při promítání jeho krátkých filmů. A nebude to jen o lezení… Miroslav Šmíd je zakladatelem Mezinárodní horolezeckého festivalu v Teplicích nad Metují a první film přiblíží jeden z jeho prvních ročníků.
A pak se přesuneme na jiný kontinent. V roce 1986 se „Lanč“ Šmíd dostal do Afriky a podnikl výstupy na Kilimanžáro a Mount Kenya (na Kilimanžáro přelezl sólo cestu Diamantový kuloár). Po jeho smrti vyšla tiskem kniha jeho deníkových zápisků nazvaná „Tropický led“. A v roce 2013 připomněl 20. výročí jeho úmrtí ČRo Dvojka pětidílnou četbou na pokračování z jeho knihy Tropický led v rozhlasové úpravě Milana Duse (čte Pavel Rímský). Kniha je syrový deník z autorovy cesty na zasněžené africké vrcholy Mount Kenya a Kilimandžáro.
A právě z této expedice pocházejí dva další filmy, které nabídne Nová Terasa 2019: Safari day in Kenya. „Přestože Lanč procestoval skoro celý svět, byl na pěti světadílech a viděl mnoho a mnoho krásy, stále se vracel domů. A jeho domovem byla Police… v loňském roce jsme několika filmy připomněli 25 let od jeho smrti a letos v tom prostě chceme jenom pokračovat. Myslíme si, že bychom neměli zapomínat na lidi, kteří Polici milovali,“ řekl k promítání krátkých filmů Miroslava Šmída Pavel Frydrych ze spolku Apeiron.
A na závěr se podíváme do nejvyššího hor světa a díky kameře M. Šmída se na chvilku staneme svědky lezení v Himalájích…
Projekci filmů pořádá spolek Apeiron s podporou Města Police nad Metují a ve spolupráci s Muzeem papírových modelů.
Vstupné dobrovolné.
Poděkování patří rodině Miroslava Šmída.

Jan Petrov: Sedm Zelený domeček, Police nad Metují 28. 6. – 28. 7. 2019

První polovina prázdnin bude ve Výstavní síni Zelený domeček v Polici nad Metují (Tyršova 345) ve znamení hyperrealismu. Spolek Apeiron připravil pro milovníky malby bonbónek v podobě výstavy Jana Petrova s názvem Sedm.

„Jedná se o sedm realistických portrétů,“ říká Pavel Frydrych ze spolku Apeiron, „ale i tahle hyperrealistická přehlídka člověka-diváka zneklidňuje. Postavy vypadají jakoby byly fyzicky postižené, nebo zachycené při silné emoci, kdy se prudce změní rysy tváře i pozice celého těla a navíc díky instalaci vzniká i docela zajímavý zvukový efekt, který dokresluje neklid, plynoucí z obrazů.“

Cyklus „Sedm“ vytvořil autor v roce 2011 jako svou diplomovou práci. V její teoretické části napsal co bylo impulsem pro jeho vznik: „V poslední době mě zajímá mysl. Jelikož je mysl nezměrný prostor, zajímám se přesněji o prožitky, které se v mysli zpracovávají a mají vliv na lidské chování. Člověk vstřebává jednotlivé zkušenosti, impulsy a vjemy (prožitky), staví z nich jakýsi vlastní modul názorů a odpovědí a používá ho při běžné komunikaci.“

Jan Petrov, rodák z Broumova, je odchovancem polické ZUŠ, poté vystudoval AVU v ateliéru Zdeňka Berana a v současné době učí na ART& DESIGN INSTITUT v Ateliéru Multimédia 3Dgrafika. Má za sebou několik samostatných výstav v Praze, Brně, Šumperku nebo Olomouci, kde v rámci výstavy „Fascinace skutečností: hyperrealismus v české malbě“ vedl kurz hyperrealistické malby.

„Celou expozici výstavy můžeme chápat i jako symbolické zobrazení sedmi hříchů. A tento přesah k vyšším hodnotám vyrovnává neklid v divákovi, jakoby říkal, že vše je v pořádku,“ dodává Pavel Frydrych.

Výstavu pořádá spolek Apeiron s podporou Města Police nad Metují a ve spolupráci s Muzeem papírových modelů. Výstava potrvá do 28. 7. Otevřeno je denně kromě pondělí od 10 do 12 a od 13 do 17 hodin. Vstupné dobrovolné.

Antická moudrost se vrací do Police nad Metují

V Zeleném domečku (Tyršova 341) v Polici nad Metují se uskuteční ve čtvrtek 9. srpna od 19 hodin přednáška filosofa Radima Kočandrleho s názvem Charakteristické znaky archaické iónské kosmologie. Přiblíží antické představy o vzniku vesmíru. Radim Kočandrle je autorem několika knih o nejstarší řecké filosofii.

Přednáška představí archaické iónské kosmologie, které ztělesňují nejstarší kosmologické koncepce formulované v rámci antické filosofie. V prvé řadě se přitom zaměří na jejich meteorologickou povahu.

Zároveň ale poukáže na to, že pokud nebeská tělesa vznikala jako výpary vlhkosti země a moře, přičemž obíhala pouze nad Zemí, lze soudit, že se pod Zemí nenalézal žádný prostor. Země tak představovala spodní dimenzi celého univerza, které se prostíralo právě pouze mezi povrchem Země a nebem.

Přednáška následně upozorní, že prostor kolem celé Země začal být tematizován až s koncepcí kulové Země umístěné uprostřed sférického univerza. K této změně v rámci kosmologie patrně došlo v tzv. italské větvi filosofie, přičemž následně nalezlo vyústění u Platóna a zejména Aristotela. Samotná přednáška přitom bude upoutávkou na připravovanou knihu Mezi nebem a Zemí v nakladatelství Pavel Mervart.

PhDr. Radim Kočandrle Ph.D. je autorem mnoha nejen odborných textů, ale také napsal několik knih pro širokou veřejnost, které se věnují archaické filosofii. V Polici nad Metují přednášel už v roce 2015 v rámci projektu Všechny cesty vedou z Milétu. Tenkrát se věnoval jednomu z nejzajímavějších filosofů archaického Řecka – Anaximandrovi z Milétu.

Tentokrát se záběr přednášky rozšíří o další myslitele a geograficky se budeme přesouvat z území dnešního Řecka, přes Turecko k jižní Itálii (takže neopustíme území tzv. Velkého Řecka). 

Radim Kočandrle vystudoval Filosofickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci a zabývá se ranými presokratiky. Přednáší na katedře filosofie Filosofické fakulty Západočeské univerzity v Plzni.

Publikoval tyto knihy: 

Fysis iónských myslitelů. Rozprava nad peripatetickou dezinterpretací. (nakl. Pavel Mervart, 2008) 

Anaximadros z Mílétu (nakl. Pavel Mervart, 2010). 

Apeiron Anaximandra z Mílétu (nakl. Epocha; Západočeská univerzita v Plzni, 2011). 

Anaximenés z Mílétu (nakl. Pavel Mervart, 2014). 

Aperion. Anaximander on Generation and Destruction (společně s Dirkem L. Coupriem, nakl. Springer, 2017). 

Dále je autorem kapitoly v knize Evoluce před Darwinem (nakl. Pavel Mervart; 2012, Vojtěch Hladký, Zdeněk Kratochvíl). 

Přednášku v rámci Nové Terasy 2018 pořádá spolek Apeiron s podporou Města Police nad Metují a ve spolupráci s Muzeem papírových modelů. Vstupné dobrovolné. Další informace: www.spolekapeiron.cz

V Zeleném domečku v Polici nad Metují vystavují obrazy broumovského malíře Václava Šafáře

V Polici nad Metují pořádají výstavu malíře Václava Šafáře, o kterém se traduje, že prodával obrazy dřív, než na nich stihla uschnout barva. Komorní výstava na malém půdorysu představuje průřez tvorbou výtvarníka, který svým dílem přesahuje hranice regionu.

Dílo broumovského malíře Václava Šafáře představuje v Polici nad Metují v Zeleném domečku spolek Apeiron v rámci Nové Terasy 2018. Výstava si neklade za cíl stát se reprezentativní retrospektivou autora, ale spíše na malém půdorysu komorním připomenutím malířské tvorby výrazného regionálního výtvarníka.

Název „Krajinu domova“ evokuje představu krajinářské tvorby, která je bezesporu nosnou osou expozice, ale jak připomenul ve své úvodní řeči Pavel Frydrych, krajinu domova můžeme chápat v reálném světě i jako naše nejbližší okolí. V tomto úhlu pohledu se krajinou domova může stát vyšlapaná pěšinka k domu, zahrada kolem něj, ale třeba i prošlapaný práh u vstupních dveří nebo nerovnost v omítce.

A krajina domova výtvarníka může být i krajinou vnitřní. Ta je v případě Václava Šafáře bezesporu barevná, ale vystavující na obdiv právě tu barevnost, kterou maskuje všechny jizvy a šrámy, jež vznikly při tvorbě. Protože malíř Šafář přistupoval ke své tvorbě s expresivní silou. „Jako by se s krajinou rval a sem tam dokázal kus z ní vytrhnout a dát to na plátno. A stejně se krajina chovala k němu,“ řekl Pavel Frydrych.

Kromě krajinářských námětů, vycházejících z kouzelné přírody Broumovska a Policka – rybníky, jarní tání nebo třeba cesty – výstava představuje i několik zátiší. V nich se odráží citlivá autorova duše a není od věci si uvědomit, že právě obrazy zátiší věnovala malíř svým dětem.

Celá expozice je doplněna o několik tisků, kreseb tuší nebo uhlem. Tím se podařilo jakoby semknout celou expozici do hutného celku, který prezentuje šíři Šafářovi tvorby.

„Každý, kdo na výstavu přijde,“ řekla Ivana Richterová, jedna z návštěvnic vernisáže, „si tady určitě najde to svoje. A není podstatné, jestli v tomto kraji žije nebo ne. Protože obrazy samy o sobě dokáží diváka oslovit.“

Výstava v Zeleném domečku (Tyršova 345) v Polici nad Metují potrvá do 29. července. Vstupné dobrovolné.

Nové Terasy pořádá spolek Apeiron ve spolupráci s Muzeem papírových modelů a podporou Města Police nad Metují. Patronkou Nové terasy je starostka města Police nad Metují Ida Jenková.

Johanka z Arku přijíždí do Police nad Metují

Zpěvačka Iva Marešová, které exceluje v hlavní roli Johanky z Arku ve stejnojmenném muzikálu, přijíždí do Police nad Metují. Na Nové Terase zazpívá 28. července v triu Marešová – Yasinski – Chernoklinov, hrající world music se slovanskými kořeny.

Iva Marešová, jeden z nejzajímavějších hlasů, který kdy dal Hradec Králové Praze, jak napsal ve své recenzi Petr Mareček, přijíždí do Police nad Metují v triu, které kromě ní tvoří běloruský akordeonista Aliaksandr Yasinski a ruský violista Ilja Chernoklinov.

„Hrajeme World music se silnými slovanskými kořeny. Je v ní hodně ohně, vášně, něhy, lásky, síly i klidu,“ píše Iva Marešová na svém webu. Skutečností je, že jak zpěvačka, tak ostatní členové tria působí při své hudební produkci jistě a z jejich projevu lze vnímat lásku k hudbě. Ta se potom odvděčuje posluchačům plným zvukem a jakousi „slovanskou laskavostí“; laskavostí, kterou lze slyšet z některých skladeb Antonína Dvořáka nebo která se doslova dere z pláten malíře Josef Čapka.

Iva Marešová je jednou z nejzajímavějších postav české hudební scény. V současné době exceluje v hlavní roli Johanky z Arku ve stejnojmenném muzikálu. Kromě toho je od roku 2016 zpěvačkou v legendární skupině Martina Němce Precedens. O tomto svém angažmá řekla: „Můj návrat k rockovější energii mi přinesl do života hodně změn a krásy.“

Dalším zvučným jménem, se kterým Iva Marešová spolupracovala, je „kytarový mág“ a člen skupiny Pražský výběr Michal Pavlíček (Na kloboučku, Beatová síň slávy, hudba k baletnímu představení Malý princ, muzikály divadla Ta Fantastika – Excalibur, Dáma s kaméliemi, Obraz Doriana Graye). Koncertovala i se skupinou Blue Effect Radima Hladíka nebo s kapelou Čechomor.

Trio Marešová – Yasinski – Chernoklinov se nebojí hudebních experimentů. Ač jsou základem již zmiňované slovanské kořeny, můžeme v hudbě vysledovat i vlivy jazzu, blues nebo cikánské hudby. Ale hudebníci dokáží vše zkomponovat do jasně čitelné linie, která umí oslovit naprosto každého posluchače. Ani se nemusí jednat o ono pověstného co Čecha, to muzikanta, protože nadčasovost hudby smazává rozdíly mezi absolutním hudebním sluchem a obyčejným posloucháním hudby. V tom je projev tria naprosto unikátní, a když už pro nic jiného, tak právě pro tuto věc stojí za to si ho poslechnout.

Koncert pořádá spolek Apeiron ve spolupráci s Muzeem papírových modelů a podporou Města Police nad Metují v rámci Nové Terasy 2018. Patronkou Nové Terasy je starostka města Ida Jenková.

Vstupné dobrovolné.

Trio Marešová – Yasinski – Chernoklinov.

Police nad Metují

Terasa před Muzeem papírových modelů (Tyršova 341).

Sobota 28. července od 20.00 hodin

Police nad Metují si připomíná výročí Karla Čapka výstavou fotografií

Spolek Apeiron ve spolupráci s Památníkem Karla Čapka ve Strži zvou na výstavu fotografií. Expozice představuje Karla Čapka jako fotografa. Uvidíte domácí mazlíčky, psa Dášeňku nebo kočku Pudlenku, obrázky z cest, ale i portréty Tomáše Garrigue Masaryka či „pátečníků“.

Výstavou fotografií světoznámého spisovatele a dramatika se Police nad Metují připojuje k „Čapkovskému roku“, tedy k 80. výročí úmrtí jednoho z nejvýznamnějších autorů Československa. Zároveň postavou Karla Čapka nelze nepřipomenout sté výročí vzniku samostatného Československa, se kterým byl jeho život velice těsně spojen. Vernisáž proběhla v pátek 1. června.

Ač v komorním prostředí Zeleného domečku představuje spolek Apeiron drobný výřez fotografické tvorby Karla Čapka, dá se s jistotou říci, že stejně tak, jak uměl slovy popsat svět kolem sebe, uměl se stejnou lehkostí zaznamenat totéž svým fotoaparátem. Jeho „fotočky“ představují obyčejný svět, aniž by jakkoliv tíhly k uměleckému ztvárnění.

Expozice nabízí v malém průřez tématy, které Čapka-fotografa zajímaly. Tato témata nejsou v podstatě ničím překvapující, protože se velice často kryjí s tématy, které zpracovával literárně; ať už ve svých fejetonech, povídkách, románech nebo dramatech.

Obrázky z cest, ve kterých dokázal zachytit genius loci, ať už se jedná o holandské kanály, norské ledovce nebo oravskou ves. Z fotografií doslova dýchá téměř až dětské okouzlení z toho, co všechno svět kolem nás umí vnímavému pozorovateli nabídnout.

Mezi fotografiemi samozřejmě nesmí scházet domácí mazlíčci – kočka Pudlenka a fenka Dášeňka. Díky knize „Dášeňka, čili život štěněte“ se Karel Čapek stal nejznámějším amatérským fotografem První republiky. Tato kniha vyšla za jeho života – od roku 1933 do roku 1938 – hned devětkrát! A můžeme směle tvrdit, že kromě kouzelného příběhu na tom měly i svůj podíl krásné fotografie malého štěněte Dášeňky – která se stala patrně nejznámějším psem tehdejšího Československa.

Silným tématem, která zaujímá důležité místo ve světě Čapka-fotografa, jsou portréty. Kromě rodinných příslušníků – bratra Josefa a později manželky Olgy Scheinpflugové – to jsou portréty „pátečníků“. A samozřejmě nemohou scházet „fotočky“ pana prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka, který se srazů pátečníků ve vile u Čapků také účastnil.

Zajímavou souvislost Čapkova fotografování a srazů pátečníků uvádí ve svém článku „Karel Čapek: elegantní fotograf-intelektuál“ Karolína Herzogová: „Čapek své snímky rozhodně neukládal do šuplíku. Vrcholem jeho foto-kariéry se stalo publikování snímků Dášenky v roce 1932. V dalších letech fotografoval pouze sporadicky.“

V průběhu vernisáže samozřejmě nemohlo scházet slovo Karla Čapka. V Zeleném domečku zaznělo pár úryvků z knihy „Pudlenka, aneb měl jsem psa a kočku“, část z cestopisu „Cesta na sever“ a závěr fejetonu „Pozdravy“, který vyšel v Lidových novinách v den spisovatelovi smrti, 25. prosince 1938. Jeho aktuálnost ještě umocnila zážitek z vernisáže.

Video z vernisáže si lze prohlédnout na https://www.facebook.com/apeironzs/

Výstava je otevřena denně kromě pondělí od 10.00 do 12.00 hodin a od 13.00 do 17.00 hodin a potrvá do 1. července. Vstupné dobrovolné.

Výstava fotografií polického horolezce Miroslava Šmída

V Polici nad Metují si v Zeleném domečku připomínají výstavou fotografií známého horolezce Miroslava Šmída. Od jeho tragického úmrtí uplyne na podzim letošního roku pětadvacet let. Unikátem výstavy je Šmídův autoportrét, který vznikl ráno 11. září 1993, pár hodin před jeho smrtí.

V Polici nad Metují v Zeleném domečku připomínají výstavou fotografií život horolezce, fotografa, cestovatele a spisovatele Miroslava Šmída, od jehož úmrtí uplyne v letošním roce 25 let. Samotnou vernisáž uvedli členové Polické gardy ostrostřelecké, kteří čestnou salvou uctili památku svého člena.

V expozici výstavy, kterou připravilo Muzeum papírových modelů ve spolupráci se spolkem Apeiron a podporou Města Police nad Metují, je vystaven průřez fotografickou tvorbou Miroslava Šmída. V hlavní roli jsou samozřejmě hory, které už po staletí lákají dobrodruhy svou tajemnou krásou.

Výstavu lze vnímat z několika úhlů pohledu. Je možné se na ni dívat jako na záznam krásy světa hor, kam není dovoleno vstoupit každému. V tomto kontextu se nabízí i možnost sledování posunu civilizace směrem k horám. Pod jednou z fotografií je text psaný autorovou rukou, ve kterém popisuje život v základním táboře pod Mount Everestem. Tehdy musela hromada nosičů vynosit pod nejvyšší horu světa desítky kilogramů výzbroje a zásob. Dnes se do Base Campu pod Everest konají turistické výlety…

Pavel Frydrych v úvodní řeči zavzpomínal na výstavu Jaroslava „Kinga“ Seiferta, která se konala v Polici nad Metují před dvěma lety. „Na výstavě tenkrát byla fotografie z místa, kde horolezci spali. Zabaleni ve žďáráku, pod tenkou vrstvou sněhu. King to tenkrát komentoval slovy: Dneska na tom místě stojí hotel!

Kurátor výstavy vybral i sérii fotografií, na kterých je zachycen jediný horolezec v prostoru vysokých hor. Z nich lze vycítit úctu člověka-fotografa k místu, kde se zrovna v té chvíli nachází. Lidská pokora, se kterou Miroslav „Lanč“ Šmíd vstupoval do hor je znát i z výsledných fotografií. Pocit člověka, který ví, že se dostal tam, kam se většinou podívají jen orli. Ale necítí se jako vyvolený. Ukazuje úctu k přírodě, jako k neopakovatelné kráse, kterou smí ukázat i lidem, kteří ho na tato místa nemohou fyzicky doprovodit.

Možná nejpodstatnější částí expozice je zhruba desítka autoportrétů. V nich se představuje autor jako obyčejný člověk. Z portrétů můžeme cítit obyčejnou lidskou únavu nebo radost. Spokojenost i rozčarování. Ale tím, že podvědomě návštěvník ví, že fotografie vznikaly na nepřístupných místech světa, dochází k jakémusi pnutí mezi vnitřními pochody člověka a panenskostí světa kolem něj. Tyto dva světy se promítají i do tváří lidí, kterým „bylo dovoleno“ vystoupat tak vysoko.

Unikátním portrétem je fotografie pořízená 11. září 1993 ve stěně v Lost Arrow v Yosemitech. 11. září bylo posledním dnem života Miroslava Šmída…

Expozice je doplněna o ukázku literární tvorby autora. Představuje knihy, doplněné – jak jinak – mnoha fotografiemi, ale třeba i unikátní svazeček, který horolezec připravil pro případné sponzory, když plánoval na konci sedmdesátých let výpravu do Patagonie.

Výstava potrvá do 27. května. Otevřena je denně od 9.00 do 17.00 hodin. Vstupné dobrovolné.

Rytíř Řádu umění a literatury vystavuje v Polici nad Metují

Vystavoval od Norimberka přes řadu zemí v Evropě, Asii, Jižní Americe a Africe i v mnoha městech u nás. Poslední z více jak 200 samostatných výstav českého grafika Karta Demela probíhá do konce září v Zeleném domečku v Polici nad Metují pod hlavičkou spolku Apeiron.

Jak se podařilo uspořádat výstavu šestnácti grafik nositele francouzského Řádu umění a literatury v malém městečku na konci světa? Učitel ZUŠ Jaroslav Soumar k tomu říká: „Před několika lety při návštěvě v rámci projektu ‚Jiná mapa‘ navštívila kurátorka výstavy Alena Laufrová, tajemnice Sdružení českých umělců grafiků Hollar, jehož je členem i pan Demel, polického pana Samka. I když u nás mnozí nevíme, i on je světově uznávaným grafikem a vystavuje po celém světě. Od té doby se datuje spolupráce Aleny Laufrové, potažmo sdružení Hollar, s polickým Apeironem.“

A dodává: „Výstava Karla Demela je výsledek práce Apeironu, rozhledu hlavních organizátorů výstavy Pavla Frydrycha a Martiny Váňové přes uměleckou tvorbu, přátel i kamarádů. Určitě se běžně nestává, že by lidé Demelova formátu byli ochotni vystavovat v nějakém malém městečku.“

Výstavu zahájil ve čtvrtek 6. září Pavel Frydrych s místostarostou Jiřím Škopem za účasti ředitele ZUŠ Lubora Bořka s manželkou a učitelů zejména výtvarného odboru. Přišla i řada hostů a zájemců o umění vůbec, protože příležitostí vidět tak hodnotné dílo významného autora není v našem regionu mnoho.

Zdůraznil to ve svém krátkém vystoupení také Jiří Škop: „Akce Centra kultury a vzdělávání Pellyho domů jsou zaměřeny víc na širší populaci. Je proto úžasné, že se lidem kolem Pavla Frydrycha daří do Police přivádět takové skvosty, jako grafika Karla Demela. Za to jim patří veliký dík, a pokud budu mít možnost, i po volbách je vždy rád podpořím.“

Jak už je na vernisážích spolku Apeiron v Zeleném domečku zvykem, otevření výstavy bylo i uměleckým zážitkem. Slovem je doprovodily polické ochotnické herečky Hana Klapkovská a Ivana Richterová a učitelé ZUŠ v Polici, mladí manželé Žaneta a Jakub Kolářovi zhudebněnými francouzskými šansony na housle a vibrafon.

Výstavou Karla Demela končí spolek Apeiron obdivuhodnou sérii výstav letošní Nové Terasy, které se zájmem navštěvovali zájemci o nadstandardní umělecká díla z Police i turisté, kteří zavítali do blízkého Muzea papírových modelů. Od října pokračují výstavy a další akce v Zeleném domečku díly tvůrců z našeho regionu.

další fotografie: http://nase.broumovsko.cz/ostatni-kultura/rytir-radu-umeni-a-literatury-vystavuje-v-polici-nad-metuji.html

Charlie Chaplin s živým hudebním doprovodem v Polici nad Metují

Poslední víkend před prázdninami nabídne v Polici nad Metují příjemný kulturní večer. Nejprve v rámci Busking tour vystoupí na náměstí Police Symphopny Orchestra a poté před Muzeem papírových modelů proběhne promítání pod širým nebem. Na pořadu budou grotesky Charlie Chaplina se živým hudebním doprovodem.

Konec školního roku neznamená jen ukončení školní docházky a začátek prázdnin, ale v mnoha případech i start letních kulturních programů. V Broumově začíná hlavní část koncertů vážné hudby „Za poklady Broumovska“ a v Polici nad Metují zase kulturní letní projekt „Nová Terasa“.

V rámci „Busking tour“ vystoupí 29. června od 20:30 v Polici nad Metují s koncertem Police Symphony Orchestra (PSO). Koncert je naplánován v návaznosti na zahájení festivalu “Za poklady Broumovska”, které proběhne od 18 hodin.

„Vše je naplánováno tak, aby lidé mohli pohodlně přejet z Broumova do Police na koncert PSO a vše si užít.” A hned po skončení koncertu, začne před Muzeem papírových modelů promítání krátkých filmů krále grotesek, Charlie Chaplina, které bude doplněno o živý hudební doprovod. O ten se postará učitel z polické ZUŠ, klavírista Pavel Čapek,” uvedla Petra Soukupová z PSO.

V letošním roce uplyne 125 let od první veřejné filmové produkce, která proběhla v Edisonově studiu. Toto výročí si promítnutím krátkých filmů nejznámějšího herce, scénáristy a režiséra němé éry připomenou diváci v Polici nad Metují v rámci „Nové Terasy 2019“.

„Když jsme zjistili, že plánujeme na stejný termín akci,“ řekl Lukáš Kollert ze spolku Apeiron, „tak jsme přemýšleli co s tím. A nakonec jsme se namísto přesunutí termínu jedné nebo druhé akce rozhodli jednu plynule navázat na druhou. Takže od pouličního turné PSO k Charlie Chaplinovi to bude v Polici v sobotu 29. června pár minut klidné chůze, asi 300 metrů. Věříme, že spojení obou akcí lidé ocení a my díky tomu můžeme nabídnout možnost příjemně stráveného podvečera a večera.“

Koncert pořádá Police Symphony Orchestra v rámci svého pouličního turné po Čechách.

Promítání pořádá spolek Apeiron v rámci Nové Terasy ve spolupráci s Muzeem papírových modelů a podporou Města Police nad Metují. Na promítání je vstupné dobrovolné.